ELSPAC 1991–2012: základní přehled získaných českých dat

 

Kapitola 1: Počet a úplnost záznamů v čase

Shrnutí:

  1. Databáze ELSPAC disponuje množstvím dat z různorodých zdrojů. Návratnost dotazníků klesá v čase, a je také odlišná u různých osob, které mají dotazník vyplnit (otcové vyplňují méně než matky apod.). Nejpočetnějším zdrojem informací jsou data získávaná od pediatrů. Tyto informace jsou však méně zevrubné.
  2. Při práci s jednotlivými datovými soubory je třeba mít na paměti možnou alternaci různých osob v rolích rodičů v průběhu dlouhodobého sledování.
  3. Definované dílčí datové soubory jsou zcela srovnatelné v parametrech popisujících narozené dítě (pohlaví, gestační věk a porodní hmotnost). Relativně dobře porovnatelné jsou také v charakteristikách rodičů (s mírnou převahou vysokoškolsky vzdělaných rodičů v nejdéle participující části kohorty).
  4. Z pohledu dlouhodobého sledování je třeba předpokládat, že v důsledku samovýběru účastníků není možné v databázi ELSPAC sledovat výrazně patologické sociální jevy či marginalizované skupiny.
 

Kapitola 2: Reprezentativnost sledované kohorty vůči populaci ČR

Shrnutí:

  1. Podle základních demografických ukazatelů je možné kohortu studie ELSPAC považovat za plně reprezentativní vzorek populace ČR v daném čase. Při výběru probandů pro studii nebyla provedena žádná systematická selekce.
  2. Pouze velmi vzácné jevy (např. kojenecká úmrtnost) jsou vlivem časné ztráty ze sledování v datech studie ELSPAC zastoupeny méně, než by odpovídalo populaci ČR.
  3. Reprezentativnost kohorty ELSPAC vůči populaci ČR může být v čase narušena v některých specifických podsouborech, v nichž je možné předpokládat nižší ochotu respondentů k poskytování údajů. Naopak reprezentativnost by neměla být narušena v dokumentaci pediatrů.
 

Kapitola 3: Charakteristika domácností na začátku projektu

Shrnutí:

  1. Rodiče v době, kdy se jim mělo narodit dítě sledované ve studii ELSPAC, bydleli téměř vždy ve společné domácnosti. V nemalém počtu případů ji sdíleli spolu s rodiči jednoho z partnerů.
  2. Typickým párem vstupujícím do studie ELSPAC je manželský pár ve věku 25 až 30 let, kdy muž je o dva až tři roky starší než žena. Oba manželé mají většinou srovnatelné vzdělání. Před narozením dítěte mají tito manželé maximálně jedno další dítě.
  3. Rodiny vstupující do studie se potýkaly s problémy adekvátními období začátku 90. let. Rodiče nemuseli řešit problém s nezaměstnaností, naopak za povšimnutí stojí otázky spojené s vybaveností domácností.
  4. Za povšimnutí stojí fakt, že pokud rodiče bydlí v pronajaté části bytu, pak jsou matky s touto situací výrazně nespokojenější než otcové.
 

Kapitola 4: Zdravotní stav matky a otce v době zahájení projektu

Shrnutí:

  1. ELSPAC v době svého zahájení poskytuje přehledný popis zdravotního stavu rodičů, jejich rodinné anamnézy a také zdravotních rizik pro děti přicházející na svět. V tomto ohledu studie reflektuje svou dobu a zachycuje dobová specifika (počet umělých potratů, výskyt či záchyt rakoviny prsu v generaci prarodičů apod.)
  2. Nábor probandů studie probíhal více než 16 měsíců. Data tak poskytují dobrý podklad pro zkoumání sezónních vlivů na průběh těhotenství.
  3. Lze předpokládat, že některé výrazné rizikové faktory těhotenství budou v ELSPAC podhodnoceny (alkoholismus matky, narkomanie matky apod.)
 

Kapitola 5: Děti narozené a sledované v rámci studie

Shrnutí:

  1. Viděno z perspektivy roku 2013 můžeme v datech ELSPAC pozorovat nepochybné projevy některých historických trendů, a to zejména:
    • Přechodně zvýšený počet prováděných interrupcí, který přišel po změně legislativy v roce 1987.
    • Projevy přístupu zvaného „rooming-in“, tedy stimulace vztahu matky a novorozence (udržování těsného kontaktu i při pobytu v porodnici).
    • Z dnešního hlediska relativně nízký počet porodů vedených císařským řezem (SC).
    • Absence artificiálního oplodnění jako cesty k těhotenství. Zde je třeba mít na paměti, že až v roce 1995 vzniká první soukromá klinika asistované reprodukce a až v roce 1997 byla přijata příslušná legislativa.
    • Menší důraz na výživu mateřským mlékem.
    • Menší podíl předčasně narozených dětí.
  2. Děti sledované ve studii ELSPAC tedy byly většinou počaty přirozenou cestou, avšak ne vždy plánovaně. Porody rovněž většinou probíhaly zcela přirozeně. Ještě za pobytu v porodnici byly děti vyšetřeny pediatrem a byly jim zkontrolovány kyčelní klouby. Domů byly propuštěny společně s matkou. Ne každé dítě bylo v prvních týdnech života plně živeno mateřským mlékem.
 

Kapitola 6: Vývoj charakteristik domácnosti v čase

Shrnutí:

  1. Rodiny zapojené do studie ELSPAC jsou stabilnější než běžná populace ČR. Lze předpokládat, že rozpad původní rodiny a její restrukturování má negativní vliv na ochotu participovat na pokračujícím výzkumu. Rozvodovost byla zřejmě jedním z hlavních faktorů odpovědných za postupný pokles počtu participujících probandů.
  2. S rostoucím věkem dětí lze sledovat postupný návrat matek zpět do pracovního procesu, který probíhal nejčastěji ve druhé polovině 90. let.
  3. Studie ELSPAC zachycuje mladé rodiny v době ekonomické transformace. Ve finančních otázkách se tedy mohou mísit dva pozitivní faktory: obecné zvyšování životní úrovně v ČR, ale také zlepšování finanční situace spolu s rozvojem kariéry rodičů dospívajících dětí.
 

Kapitola 7: Vývoj zdravotního stavu matky a otce

Shrnutí:

  1. Otcové a matky sledovaných dětí stárnou spolu s dospíváním svých potomků a objevují se u nich věkem často podmíněné zdravotní komplikace (vysoký krevní tlak či bolesti zad).
  2. Ve způsobu získávání dat studie ELSPAC je jisté riziko nízkého zastoupení vážně nemocných rodičů.
  3. Jak matky, tak otcové se během sledování potýkali spíše s lehkými úrazy. Častěji mají tyto úrazy otcové než matky, což je dáno obecně rizikovějším stylem života.
 

Kapitola 8: Sledování růstu dětí v průběhu projektu

Shrnutí:

  1. Záznamy pediatrů o zdravotním stavu sledovaných děti poskytují široké spektrum informací. Tento zdroj dat s sebou nese informaci o základním tělesném, pohybovém a mentálním vývoji sledovaných dětí a adolescentů. Poskytuje také časosběrný obraz pediatrické péče za sledované období.
  2. Data od dětských lékařů by mohla dát zajímavé informace tam, kde v rodině není něco zcela v pořádku (drogy, domácí násilí apod.), nicméně možnosti záchytu těchto jevů jsou omezené. Nabízí se možnost kombinace s daty získanými od učitelů sledovaných dětí.
 

Kapitola 9: Školní docházka a psychosociální vývoj dětí v průběhu projektu

Shrnutí:

  1. Ze záznamů třídních učitelů lze vyčíst zájem rodičů o školní docházku vlastních dětí a pozitivní přístup dětí samotných. Otázkou je reprezentativnost daného vzorku, jakož i objektivita zainteresovaného pedagoga.
  2. Učitelské dotazníky mohou být cenným zdrojem informací o řadě specifických vývojových problémech a poruchách znesnadňujících učení. V kombinaci s lékařskými záznamy a širším přehledem o rodinném prostředí mohou být  zkoumány rizikové faktory těchto problémů a poruch.
  3. Získaná data dokládají, že specifické poruchy učení byly v době studie ELSPAC dobře monitorovány a učitelé o nich měli povědomí.
  4. Za pozornost stojí odlišnost v adaptabilitě na školní prostředí mezi chlapci a dívkami.
 

Kapitola 10: Současný stav sledovaných rodin

Shrnutí:

  1. V průběhu studie ELSPAC došlo k poklesu počtu respondentů, nicméně i po patnácti letech známe údaje bezmála třetiny původních účastníků.
  2. Zdravotní stav sledovaných rodin se jeví spíše dobrý s menšími obtížemi. Toto zjištění však může být zkresleno ukončením účasti na studii ELSPAC z důvodů vážného onemocnění.
  3. Pravděpodobně z dalšího sledování vypadly i oběti vážných úrazů, jelikož respondenty jsou uváděny spíše úrazy lehčího charakteru. Přesto lze poukázat na souvislost mezi úrazovostí rodičů a jejich potomků.
 

Kapitola 11: Výživa a stravovací návyky

Shrnutí:

  1. Výživě je ve studii ELSPAC věnována značná pozornost, detailně jsou monitorovány potravinové preference dětí i rodičů.
  2. Se zvyšujícím se věkem přibývá dětí, které drží redukční dietu, procento dospělých se v čase téměř nemění. Je možné sledovat vývoj jedinců i celých rodin z hlediska nástupu obezity a z toho plynoucích zdravotních komplikací.
  3. Je možné zkoumat vliv jídelníčku těhotných matek na jejich potomky, ať už budou sledovány vrozené vývojové vady, parametry výživy novorozence, či pozdější nástup nejen potravinových alergií.
 

Kapitola 12: Životní styl dětí a dospělých

Shrnutí:

  1. Převládající způsob trávení volného času a množství pohybových aktivit může společně se známým jídelníčkem sloužit jako výchozí informace pro monitorování nástupu či rozvoje civilizačních onemocnění.
  2. Studie ELSPAC zachytila dobu porevolučního nástupu fastfoodového typu stravování a umožňuje tedy sledovat jeho popularitu mezi dětskou populací. Velmi zajímavé by bylo srovnání se současnými dětmi.
  3. Je možné studovat vliv nedostatku spánku na zdravotní stav dětí i dospělých, na jejich výkonnost v práci a ve škole.
 

Kapitola 13: Rodina, mezigenerační vztahy a výchova dětí

Shrnutí:

  1. V rámci studie ELSPAC je věnována pozornost  i dětství rodičů, zda bylo šťastné, kdo je vychoval, či jaká traumata si z mládí přináší a vliv těchto faktorů na dětství jejich vlastních potomků. Je však nutno podotknout, že pravděpodobně můžeme očekávat neúplnost informací o negativních prožitcích jak rodičů, tak jejich dětí.
  2. Můžeme pozorovat, jak se v čase mění rozdělení běžných domácích povinností mezi partnery a následně i zapojení dětí do chodu domácnosti. Kupříkladu v závislosti na tom, jestli je matka na mateřské dovolené nebo již nastoupila do zaměstnání.
  3. Studie ELSPAC zachytila období polistopadového rozvoje podnikání v ČR, nárůst je patrný nejen u otců, ale s rostoucím věkem dětí roste i počet podnikajících matek.
 

Kapitola 14: Životní spokojenost

Shrnutí:

  1. Spokojenost se společným životem se mezi matkami a otci neliší, lze říci, že aktivní účastníci studie ELSPAC jsou v partnerství spokojeni. Na druhou stranu právě tato spokojenost pravděpodobně zvyšuje ochotu účastnit se dlouhodobého a náročného projektu a dá se předpokládat, že ti méně šťastní ve výsledcích zahrnuti nejsou.
  2. Obecná spokojenost se životem je u mužů mírně vyšší než u žen, nicméně v čase se nezhoršuje, tedy kromě spokojenosti s mírou fyzické aktivity.
 

Kapitola 15: Dospívání a formování osobnosti

Shrnutí:

  1. Vzdělání přikládá naprostá většina patnáctiletých velký význam. Je však nutno poukázat na fakt, že v průběhu let ze studie ELSPAC nejčastěji odcházeli rodiče se základním vzděláním, naopak v kategorii rodičů vysokoškoláků byly ztráty nejmenší.
  2. Při představách vlastní budoucnosti jsou patnáctiletí zdravě sebevědomí, předpokládají, že se jim vesměs bude dařit stejně nebo lépe než jejich vrstevníkům.
  3. Bezmála tři čtvrtiny patnáctiletých má nebo by chtělo mít vztah. Názory na roli partnera a partnerky jsou v tomto věku na pohlaví nezávislé.
  4. Je zajímavé sledovat, jak se v čase mění ceněné hodnoty a vlastnosti.
  5. Vztah k alkoholu a drogám je ovlivněn složením kohorty po 15 letech od začátku výzkumu. Přesto vysoké procento mladistvých přiznává užití alkoholu a cigaret, přibližně čtvrtina často pije kávu a 15 % patnáctiletých nezamlčelo zkušenost s marihuanou. Je možné předpokládat, že reálné počty jsou ještě vyšší.